Venezia – una bellissima città (part II.)

Druhý den našeho pobytu v naprosto neeeejkrásnějších Benátkách jsme si udělali výlet vaporettem na okolní ostrovy Murano a Burano. Jízdenka na 24 hodin stojí 20 euro a dá se s ní dostat na různé okolní ostrovy, takže nemusíte vůbec organizovat nějakou výletní loď a nejste na nikom časově závislý. Ráno jsem začaly s  „cappuccino e cornetto con miele“ a v 11 jsme nastupovali na loď.

 
Chápu, že pro domácí cesta vaporettem není nic moc záživného, asi jako pro nás cesta tramvají nebo autobusem – prostě nic neobvyklého, ale já jsem si cestu užívala jako malý dítě.

Ostrov Murano se proslavil sklářstvím. Nachází se tam muzea, hodně obchodů se suvenýry, které jsou převážně ze skla. Prošli jsme se po nábřeží, koupili pár dárků, došli na druhou stranu ostrova a vydali se na další zastávku – Burano.

Burano je klidný, malý ostrůvek plný různobarevných domků. Jako i celé Benátky, tak i Burano je jako nějaké pohádkové místo. Na ostrově jsme potkali pár místních, ale převážně turisty a hodně seflie tyčí…

Po příjezdu jsme si dali oběd – jak jinak než pizzu a vyrazili na procházku.

Večer jsme se do centra projeli lodí skrz Canale della Giudecca, prošli se, zašli do baru v blízkosti hotelu, kde jsme si dali Aperol Spritz (tradiční itlaský aperitiv) a plánovali program na další den.

Počasí nám celou dobu přálo a tak jsme mohly každý den využít naplno. Ráno jsme nasedli na vaporetto a zajeli až na druhou stranu ostrova, do čtvrti Castello. Nachází se tu park a komplex bývalých zbrojnic a loděnic. Bylo zajímavé se podívat i do jiné části ostrova, ale moc dlouho jsme se tu nezdrželi a vyrazily jsme směrem k centru.

Jak už sem psala v prvním článku o Benátkách, navštívili jsme všechny možné bary a restaurace. Moc se nám zalíbil malý bar s místními specialitami. Dali jsme si pravé benátské sépie s polentou.

Během procházky v centru jsme navštívili pár autentických obchodů, kde jsme si mimo jiné koupili boty, které nosí benátečtí gondoliéři. Až bude o trochu tepleji, tak je hned nafotím.

V pátek před odletem jsme ještě měli čas na procházku a dát si gelatto.

Dokonce jsem i stihla přemluvit J., aby mě vyfotil v mém oblíbeném outfitu.

Venezia, ti amo!

I.