Dublin

Jednou jsme s Jonym prohodili, že pojedeme do Irska.. a tak jsme si tento sen splnili a vyrazili do Dublinu. Zasloužený prázdniny po zkouškách!

Bydlení jsme našli přes Airbnb a můžu ho určitě doporučit dalším návštěvníkům Dublinu! Domek, který vidíte na horní fotce, patří Lorraine, moc milé a skvělé hostitelce. Pronajali jsme si u ní pokoj, mohli jsme používat kuchyň, a samozřejmě i koupelnu a přes den jsme občas odpočívali i v obývacím pokoji. Dům se nachází zhruba 15-20. min pěšky od centra ve čtvrti Smithfield.

Přiletěli jsme ve středu odpoledne, takže jsme přijeli k Lorraine, nechali doma kufry a vyrazili s průvodcem v kapse, foťákem kolem krku a prázdnými žaludky na procházku. L. nám ukázala cestu do centra a dala pár typů na místní restaurace a bary. Hned ve Smithfieldu jsme si dali v dost alternativní restauraci něco k jídlu a prošli se podél řeky do centra.

Ve čtvrtek jsme se nasnídali v Cowtown Cafe, které je dvě minuty od domu. Dali jsme si tradiční irskou snídani (neboli anglickou/skotskou). Obsluha nebyla nic moc, ale jídlo nám moc chutnalo. Naplánovali jsme program na den a vyrazili natěšený prozkoumávat město.

Na kampusu Trinity College jsme navštívili výstavu „Book of Kells“, což je rukopis čtyř evangelií napsaný keltskými mnichy těsně před rokem 800. Na konci výstavy se nachází nejstarší knihovna Irska, ve které je uloženo více než 4 a půl milionu knih, písem a svazků.

Po procházce na kampusu jsme zamířili k O’Conell Bridge a Ha’penny Bridge v samém centru města. Bylo krásný počasí!

Večer jsme si dali v „Lilliput Stores“ kávu a skamarádili se s italským prodavačem, který nám dal pár tajných typů a sendviče zdarma (jupíííí). Dojeli jsme tramvají do moderní/nové části – do dublinských doků a cestou domů jsme ve Smithfieldu navštívili tradiční irish pub „The Cobblestone“, který nám doporučovala L. i náš kapesní průvodce. Už venku jsme slyšeli hudbu. Takovou hudbu v ulicích v Dublinu uslyšíte z místních hospod často, a že je tady těch hospod dost! Pár stolů je rezervovaných pro kolemjdoucí i stálé muzikanty, kteří se tu scházejí a dodávají pubu pravou irskou atmosféru. I přesto, že se muzikanti scházejí náhodně, nezní hudba vůbec improvizovaně. Dali jsme si Guinness a těšili se na další den.

V pátek jsme snídali v „A SLICE of Cake Cafe“, kde se nám moc líbilo! Dala jsem si toasty s marmeládou a výýýbornou ovesnou kaši s medem, mákem a banány. J. si dal toast s vajíčky a avokádem. Mňam!

Plán na další den jsme už měli – Guinness Store House!

Prohlídka starého pivovaru je moderně pojata. V přízemí se nachází veeeeliký gift shop. Na začátku „guinessového dobrodružství“ jsme zjistili něco málo o ingrediencích, později i o historii. V dalších patrech na nás čekala ochutnávka a  výstava. V budově se nachází i restaurace, která měla fér ceny. My jsme ale byli plný ze snídaně a vydali jsme se do sedmého patra, kde jsme si v baru s výhledem na celý Dublin dali překvapivě Guinness. Po posezení v baru nám pomalu vyhládlo a tak jsme zašli do čtvrti, kterou jsme ještě neprozkoumali a dali si oběd. Poté jsme se prošli parkem St Stephen’s Green a dostali se k hlavní nákupní třídě. Já jsem odolávala a chladně kolem obchodů procházela, i když mě J. občas musel držet, abych tomu nepodlehla. Došli jsme domů, odpočívali, a zašli do Mulligans Gastro pub, kde jsme plánovali program na další den.

V sobotu jsme si udělali výlet do přístavního městečka Howth, kde jsme se prošli k majáku, viděli na vteřinu tuleně, dali si na trhu oběd a čaj v útulné kavárně/restauraci u nádraží (typ od našeho kamaráda Antonia z „Lilliput Stores“)

V sobotu večer jsme se rozhodli objevovat puby. Proto byla dobrá večeře důležitý základ! První zastávkou byl Mulligans Gastro Pub, kde jsme si dali výýýborný burgry. Naší druhou zastávkou byl Temple Bar, kde bylo naprosto plno a veselo! Náš plán zněl sice „jeden bar, jedno pivo“, ale v druhém baru (The Mezz) hrála skvělá kapela (Till Death Do Us A Party) a zůstali jsme tam celý večer.

Na neděli ráno jsme naplánovali trhy, návštěvu Croke Parku (stadion a muzeum historie irského sportu) a Kilmainham Gaol (vězení, které hrálo důležitou roli při revoluci v roce 1916). Jelikož jsme ale nevěděli, že je vězení tak oblíbená památka a vstupenky jsou vyprodané pár dní dopředu, museli jsme prohlídku vynechat. Prošli jsme se po dlouhém dni zpátky domů přes Phoenix Park (jeden z největších městských parků na světě), který se určitě vyplatí vidět přes den (dají se tu vypůjčit i kola). Zašli jsme do indický restaurace, kde jsme si objednali kopu jídla s sebou, doma se přejedli a zašli na poslední pivo do „The Cobblestone“.

Už se těším až Dublin zase navštívím 🙂

I.